Stručný úvod: nejčastějším alergickým onemocněním dýchacích cest v současné době je alergická rýma, průduškové astma pak nejčastější komplikací alergické rýmy. Udává se, že alergickou rýmou trpí 30 % dospělých a 40 % dětí. Dispozice je dána geneticky. Nejobvyklejší jsou alergické reakce po kontaktu s inhalačními alergeny, v poslední době však přibývá reakcí na potraviny, které často vznikají na podkladě zkřížených reakcí, tzn. že alergik reagující např. na pyly břízy může vykazovat alergickou reakci různého stupně po konzumaci jablka, broskve či ořechů aj.
Výsledky studie: Odborný časopis New England Journal of Medicine 364/2011 zveřejnil výsledky mezinárodní studie GABRIELA Transregio 22, která zkoumala riziko vzniku astmatu u dětí, které od raného dětství žily na venkově, na farmách, hospodářských statcích a měly přístup ke zvířatům. Pro porovnání byla určena skupina dětí žijících ve městech a průmyslových oblastech, které neměly kontakt se zvířaty. Velkou roli v daném výzkumu sehrála hospodářská zvířata, mikroorganismy, matrace, na kterých děti spaly, a prachové částice dětských pokojů, které byly zkoumány hned několika laboratorními metodami. Výsledkem výzkumu je průkaz snížení rizika vzniku průduškového astmatu u dětí, které od časného dětství žily na venkově, byly v častém kontaktu se zvířaty a různými mikroorganismy. Potvrzena byla úměra – čím více byly děti v kontaktu se zvířaty a byly vystaveny různým mikroorganismům včetně plísní, tím více bylo sníženo riziko vzniku průduškového astmatu u těchto dětí. Snížení rizika vzniku astmatu oproti kontrolní skupině bylo 43 %!
Výše zmíněná studie opět potvrdila, že přílišná ochrana dětí před různými nákazami společně s nadměrnou hygienou – ačkoliv rodiče jsou alergici a děti žijí v průmyslové oblasti – nemá blahodárný vliv na imunitní systém dítěte, který je přílišnou ochranou svým způsobem deformován a reaguje pak neadekvátně a bouřlivě i na částice, které jsou vlastně přirozené.