O aktivním kouření a jeho negativním vlivu na lidský organismus toho bylo napsáno již mnoho, pasivní kouření je sice rovněž vnímáno jako škodlivé ale již bez výraznější specifikace. Ročně zabíjí nikotinová náruživost 5 miliónů lidí, přesto kuřáků mírně stále přibývá, alarmující je zejména nárůst kuřáctví u dospívajících.
Pravidelné užívání tabáku v jakékoliv formě je základním rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění, zejména pak aterosklerózy, změn tukového profilu a mnoha jiných onemocnění včetně nemocí dýchací a trávicí soustavy. Nutno podotknout, že kouření je faktorem ovlivnitelným, na rozdíl od věku a pohlaví. Geneticky je dána určitá individuální vnímavost k užívání tabáku i k pochodům, které se podílejí na rozvoji předčasného aterosklerotického postižení u predisponovaných jedinců.
V současné době je již prokázán předčasný rozvoj aterosklerózy u nekuřáků pohybujících se pravidelně v zakouřeném prostředí. Pasivní kouření jako rizikový faktor akutních i chronických srdečně-cévních onemocnění zvyšuje kardiovaskulární riziko až o 80 %, nejméně však o 30 %.
Pasivní kuřák je vystaven kouři vydechovanému kuřákem a zároveň volnému kouři z hořící cigarety, který se poněkud liší svým složením, více poškozuje sliznice dýchacích cest, je více „rakovinotvorný“ a obecně pro člověka pasivně kouřícího „jedovatější“. Akutní srdeční příhoda u nekuřáka pravidelně vystavovaného pasivnímu kouření má dokonce horší prognostický výhled.
Překonání závislosti u kuřáka a eliminace pohybu v zakouřeném prostředí u nekuřáka snižuje kardiovaskulární riziko až o 50 % již za 1 rok.
Mechanizmy působení chemických látek obsažených v cigaretách na lidský organismus a rozvoj srdečně-cévních chorob jsou u aktivního i pasivního kuřáka obdobné.